Kostel sv. Bartoloměje

O místu:

Kostel sv. Bartoloměje tvoří dominantu města viditelnou desítky kilometrů. Nejstarší částí stavby je bílá renezanční věž z 1. třetiny 16. století. Ve věži je umístěná kamenná křtitelnice z té doby a dva cenné zvony ze 17. století, které nechal ulít tehdejší vlastník panství Jakub Eichendorff. Neogotické trojlodí s neúplnou příčnou lodí (transeptem) je pak dílem významného místního stavitele Josefa Seyfrieda (1865-1923).

•  

  Historie stavby

  Po dojednání všech záležitostí s představiteli vládního úřadu Opoli, bylo přistoupeno k přípravným pracím. V roce 1891 proběhlo zarovnání terénu u stávajícího kostela a v tomto stádiu předložil stavitel Josef Seyfried hotovou dokumentaci, kterou již začala připravovat v roce 1892 během svého studia na stavební škole. Tuto dokumentaci pak schválila vláda a ratibořský landrát Max von Pohl mohl dát povolení ke stavbě. V roce 1894 byl tak položen základní kámen nového kostela, který posvětil místní farář Ignác Maiss.

   

  

   

  Stavba, již zdaleka poutající pozornost, byla dostavěna v roce 1896. Souběžně s ní probíhala také stavba kostela v Kobeřicích a tak bylo rozhodnuto, že vysvěcení obou kostelů proběhne v rámci jedné návštěvy arcibiskupa. Ten přijel v pátek 13. listopadu 1896 do Kobeřic, kde následující den konsekroval kostel Nanebevzetí Panny Marie a v neděli ráno se vydal do nedalekých Kravař. Zde byl arcibiskup Theodor Khon přivítán místním farářem a představiteli obce a za přítomnosti téměř 7000 občanů místních i z okolí uskutečnil akt konsekrace kostela, zasvěceného sv. Bartoloměji.

   

  

   

  Kostel sv. Bartoloměje je orientovaná podélná trojlodní síňová stavba z režných cihel s odsazeným  polygonálním  kněžištěm  a  s hranolovitou hladce omítnutou věží přiléhající v úrovni vítězného oblouku k jižní zdi boční lodi. Tato věž, která pochází z konce 16. století, navazuje na transept. Stavitel Josef Seyfried měl zájem ji zbourat a vystavět věž novou, ve stylu kostela, případně postavit věže dvě po stranách portálu v hlavním průčelí. Údajně z politických důvodů ji však nebylo možno zbourat. Z dnešního pohledu pak můžeme říct, že rozhodnutí zanechat tuto Věž byla správné, protože jen podtrhuje krásu celého kostela. Podle místního rodáka ovšem nemá kostel správný poměr výšky a šířky. Po důkladném zhlédnutí kostela se opravdu může kostel zdát poněkud „roztažený“ a hlavní loď nízká. Na svou šířku měl mít kostel údajně mnohem vyšší zdi. Celkovému dojmu to však naštěstí neubere a kostel působí i přesto impozantně.

   

  

   

  Loď kostela je v interiéru vyztužena systémem arkád, nesených svisle postavenými svazkovými sloupy. Tyto sloupy obložené z cihel, tvoří kolonádu, jež je na bocích otevřená a rozděluje prostor uvnitř kostela do tří sektorů. V interiéru, který je díky cihlovým sloupům a jiným doplňkům poněkud tmavší, na první pohled zaujme kazatelna z bílého mramoru. Dá se říct, že je to dominanta tohoto kostela a zastiňuje i hlavní oltář, který nepůsobí tak obrovským dojmem jako např. v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kobeřicích. Kazatelna je společně s oltáři, křtitelnicí, křížovou cestou vypracována podle návrhu Josefa Seyfrieda a dále   se jí budu věnovat v kapitole o tomto staviteli.

   

  

   

  Hlavní oltář je vyroben z mramoru a působí celkem jednoduchým dojmem. Nad oltářní menzou se nacházejí  tři výklenky, ve kterých jsou po boku sochy sv. Bartoloměje a sv. Mikuláše a uprostřed nad svatostánkem je dřevěný kříž. Tyto výklenky zdobí nahoře věžičky. Ve stejném duchu jsou provedeny také oltáře boční. Na levé straně kostela je oltář zasvěcen Matce Boží a v prostředním výklenku se nachází mramorová socha Panny Marie s malým Ježíškem.

   

  

  

  Po bocích jsou reliéfy představující Zvěstování a ukládání malého Ježíška do jeslí. Oltář na pravé straně je zasvěcen sv. Josefovi a také se na něm nachází mramorová socha tohoto světce. Po stranách jsou opět reliéfy, které znázorňují putování Svaté rodiny a skonání sv. Josefa. Mramorová křížová cesta byla do kostela instalována v roce 1907. Obrazy znázorňující utrpení Ježíše Krista byly odlité ze směsi sádry a mramoru a vložené do mramorových  rámů. Každé zastavení bylo podepřeno dvěma dórskými sloupy.

   

  

  
  

  
  

  Celý interiér kostela působivě doplňují nástěnné obrazy s biblickou tématikou. Zajímavé jsou malby čtyř andělů v presbytáři za hlavním oltářem. Podobný námět lze najít na starých fotografiích z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kobeřicích. Během vymalování kostela však došlo k jejich znehodnocení. Zdá se, že v Kravařích byly úpravy kostela a to i po koncilních reformách prováděny citlivěji než ve zmíněných Kobeřicích, kde došlo k odstranění ohrazení oddělující  presbytář od lodi kostela,  k zamazání  mnoha  dalších maleb a také k odstranění velkého lustru v křížení lodí. Vzhledem k tomu, že kostel sv. Bartoloměje je nyní státem chráněná památka, zachová si pravděpodobně svou identitu také pro další generace.

   

  V roce 2019 proběhla rekonstunce majestátních varhan.

   

  

   

  Kostel sv. Bartoloměje je součástí rozsáhlého komplexu hřbitova, fary, kláštera (dnes Městský úřad) a farní stodoly. Stavby byly opět zhotoveny podle projektů Josefa Seyfrieda a stylově jsou stejné.

   

  

   

  (fara)

   

  Jako první byl v roce 1907 postaven klášter. Průčelí této jednopatrové budovy s převahou novogotických prvků směřuje do kravářského náměstí. Do dvora vybíhá dvojice  krátkých  bočních křídel. Z průčelí asymetricky předstupuje risalit s velkým lomeným oknem v patře, završený trojúhelníkovým štítem. Na fasádě se platňuje kombinace režné cihly s bílé omítnutými plochami okenních šambrán, portálů a dalších členících prvků. Risalit bočního vstupu je zdoben mariánskou plastikou, chráněnou baldachýnem. Hlavní vstup je umístěn v nároží zvýrazněném hranolovitou věží. 67 Klášter patřil do roku 1950 kongregaci sester Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Teprve v roce 1995 dostala kongregace tuto budovu zpět a pronajala ji městu Kravaře. Během stavby kostela započal Josef Seyfried také s přestavbou fary, která byla již stará a neodpovídala potřebám farnosti. Celý komplex těchto staveb je oplocen stylovou ohradní zdí se třemi bránami, které se dochovaly až do dnešních dnů, kdy proběhla jejich celková rekonstrukce.

   

  

   

  (klášter - dnes Městský úřad)

   

  V Kravařích lze najít ještě mnoho staveb, které projektoval Josef Seyfried a které jsou v podobném stylu jako kostel, včetně domu, ve kterém žil samotný stavitel. Také po jeho smrti zde vznikaly stavby inspirované jeho tvorbou a většina z nich se dodnes dochoval.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 12.1. do 22.1.2025)